Reklama
 
Blog | Leoš Bezkočka

Kdyby tady byla politická kultura….

 

tak by relevantnějším vyústěním bylo vyhlášení nových voleb. Obě strany (vládní i opoziční) mají ovšem pro svá tvrzení pádné argumenty. Zapojme trochu fantazii.

Jak včera trefně poznamenal opoziční Zaorálek, ještě nevíme, kam hluboko se rozvine další šetření, koho se dále bude týkat. Nepřijde trestní oznámení na samotného premiéra v demisi či ministra financí Kalouska nebo jiné osoby (ve vysokých funkcích) např. spojené s pány lobbisty Rittiga s Janouškem? To si Nagyová mohla dělat co chtěla a mohla bez vědomí premiéra úkolovat Vojenskou zpravodajskou službu? Server Česká pozice již v neděli přinesl informace, že premiér nemohl být ohledně sledování jen nárazově informován. Navíc jsou tady další přinejmenším „podivné“ jevy. Kontrolní výbor PS, tedy orgán kontrolující a dohlížející na chod vojenské rozvědky, nemá dodnes funkčního předsedu kontrolního výboru! Nevyužili toho někteří politici v součinnosti s ministerstvem obrany?

 

Další figurou v této hře je osoba ministra obrany. Vojenská rozvědka je ze zákona zodpovědná ministru obrany (jen on a PS ji mohou úkolovat). Je samozřejmě pochopitelné, že o tom skutečně ministr nemusel vědět, ale…..Ministr zareagoval na odvolání Kovadny se značným zpožděním, odmítl také včera přijít do studia ČT 24, celkově spíše vyčkává a trochu to připomíná hru na „mrtvého brouka“. Ministr obrany nevěděl o tom, že šéf nejdůležitější tajné služby v zemi jedná za jeho zády obcházením povinnosti ho informovat? To by si premiér (i šéf rozvědky Kovanda) „lajsnul“ obejít ministra obrany takovým flagrantním porušením zákona? Nechce se věřit, že by Kovanda s Nagyovou hráli takovou nebezpečnou hru bez vědomí premiéra i bez vědomí ministra obrany. Víme přece dobře, jak se u nás utajují informace.

Reklama

Také vládní strana má relevantní argumenty. Chystaný občanský zákoník, podle Pospíšila, vznikal deset let. Měl by být vyhášen touto vládou a platit od 1.1.2014. Prý je to kvalitní práce a novými volbami by desetiletá práce přišla vniveč. Když se podíváme na předchozí reformní kroky této vlády, tak ve zdravotnictví to úplně dobře nedopadlo, ve školství se zjištuje, že to chce přece jen ještě nějakou tu reformičku (třeba jak vlastně zacházet s těmi informacemi, aby školáci v matematice, přírodních vědách či v jazicích na mezinárodní úrovni tolik nekulhali), do druhých důchodových pilířů se taky mnoho lidí zatím nehrne, vláda rozpočtové zodpovědnosti pravděpodobně bude zvyšovat (místo snižovat) veřejný deficit a ministr Kalousek otevřeně přiznal, že se nedaří vybírat daně do státní pokladny podle představ. Vláda schválila několik důležitých zákonů, jiné důležité ale stále chybí (o tom by nám něco řekla např. iniciativa Rekonstrukce státu). Na stole je (podlě některých) přelomová novela zákona o Jednacím řádu PS mající zamezit některé viditelné a kritizované nešvary (přílepky a jiné).

Zaorálek nastínil morální rovinu kauzy a otázka zní: Je legitimní argument vlády, že demise (za této situace) je dostatečně ospravedlňující čin? Je jistě představitelné, že koncem týdne ku radosti pravice vzejde shoda na premiérovi, který jmenuje na chlup stejné lidi do vlády (tedy i se stejnými náměstky atd. atp.). Jenže co když policie a justice začne vytahovat z rukávu další jména související se současnými obviněnými? Mluví se o tom, že někdo musel Nagyovou řídit a úkolovat (pověřit jí, aby zadala sledování), někdo musel zadat Nagyové, aby uplácela nebo ona někoho pověřila, aby exposlance uplatil. Zatím se vůbec nehovoří o vazbách vedoucí od Rittiga a Janouška. Díky Rittigovi víme o Nagyové, víme, že od lobbistů vedou sítě do justice i do politických kruhů. Tak se za 10 dní dozvíme, že např. na „nově“ jmenovaného ministra přichází trestné oznámení. Vypukne další kolo odhalení, další mediální smršt a teprve potom budeme svědky té pravé bramboračky.

I když opozice neskrývá evidentní lačnost (místy až nedůstojnou) „nadrženého“ lovce po raněné kořisti, domnívám se, že čistší variantou dalšího vývoje by byly nové volby. Posílily by jinak skomírající politickou kulturu, jejíž skutečná hodnota nám byla (zase o něco více) poodhalena. Ostatně levice má také na co vzpomínat – na svého Grosse, svého Tvrdíka, na obálky….dnešní situace je ale přece jen jiná.

Je třeba si též uvědomit, že novoroční amnestie nelétala jen tak v nějakém vzduchoprázdnu. Prezident V. K. (sám strůjce systému, který se snažil o politickou kontrolu „nezávislýsch“ vyšetřujících orgánů a různé politické excesi minimálně blahosklonně toleroval; řada zametených kauz je toho důkazem) bez „údajné“ spolupráce premiéra a vlády (resp. signace bez konzultací) vyhlásil bezprecedentní abolici vysmívající se právnímu řádu této republiky a dehonestující dlouholeté úsilí vyšetřovatelů. Byla to náhoda? Vyšetřovatelé mimochodem některé segmenty současné akce (chcete-li razie) připravovali minimálně rok a půl (odposlechy prošpikovaná pracovna Ivo Rittiga apod.).

Všimněme si, že se (snad) poprvé a otevřeně mluví v médiích o selhání systému, nejen o jednotlivcích. To je další posun směrem ke správnému vnímání politické kultury. Připomíná to období přibližně dvacet let po sametu, kdy se veřejně otevřeně začalo hovořit o korupci (samozřejmě ne té systémové, ta tu přece nikdy nebyla). Do té doby jsme byli, podle politiků, křišťálově čistou zemí, ač jsme se v transparentnosti, podle TI, umisťovali někde v Africe (a dnes o nás zahraniční tisk píše jako o nejvíce zkorumpované zemí regionu).

Matěj Hollan, mediální hvězda neziskového sektoru současnosti, vidí (ve svém článku zde) příčinu větší nezávislosti vyšetřovacích orgánů v instalaci Kubiceho na post ministra vnitra, čímž polemizuje s posledním článkem Ondřeje Kundry (Respekt), který vyzdvihuje hlavní podíl Nečasovy vlády. Jen bych k  M.H. doplnil, že instalace se uskutečnila tlakem Véček na koalici (opakovaně hrozily odchodem z koalice) a spolu s dalšími ústupky (proti etablované konzervativní klice) to byly úporně vybojované pozice od roku 2010. VV za to sklidily veřejnou diskreditační kampaň z různých stran (ač nepopiratelně si za vlastní rozklad  částečně mohou sami svou nezralostí, nezkušeností čelit zkušeným politickým šíbrům apod.).

Na každý pád to bude ještě jízda – hlavní pointa nás teprve čeká. Nicméně tato kauza nás opět vystřelí na vyšší orbit právně-politického vědomí. Legitimně se otevřela nová cesta – cesta k politickému holismu.

 Podle posledních zpráv koaliční politické „dealy“ (hrající jednu z hlavních rolí v kauze) pokračují i pro přežití „nové“ vlády.

Kdy tedy spadnout do propadliště dějin, když ne teď, milí voliči?